Marlboro Men Evangelium: „Přímo kurevská jízda!“

Když během prvního výstupu hlavní postavy slyšíte v každé větě nejrůznější druhy a pády slova ku*va, začnete se ohlížet, jestli jste tady správně. Postupem večera si však na rozmanitý výčet sprostých slov zvyknete a můžete si oddechnout: ano, jste tady správně. Na premiéře hry Marlboro Men Evangelium divadla Tramtárie.

„Jsem alfa. Jsem omega. Pán všehomíra, váš Bůh. Nejsem zrůda.“

Hra inspirovaná komiksem Preacher/Kazatel a režírovaná Vítězslavem Větrovcem se odehrává v devadesátých letech v Severní Americe. Chris Jester (Matěj Mužík), drsný mladý kazatel, může svým hlasem poručit cokoli komukoli. Svou mocí děsí i samotného Boha, který se jednoho dne sebere a odejde z nebe na zem. Chris se ho společně s podrazáckým upírem Kidem (Vojtěch Johaník) a krásnou Lily (Petra Konvičková) vydá hledat.

„Já jsem milostivý, Lily, ale neprovokujte mě.“ (Bůh)

To, že půjde o představení ne tak úplně typické, je znát už z netradiční scény. Pod pódiem je zaparkovaný červený molitanový kabriolet, divácká sedadla jsou umístěna po jeho stranách. Na kapotě auta či jeho sedačkách se pak odehrává značná část hry. Herci dobře pracují s prostorem, šplhají po žebříku na vrcholek hory, jednou se ocitnou na balkoně mezi zvukaři a komunikují s diváky. Spolu s lahvemi piva, cigaretovým dýmem, kaktusy a stylovými písničkami jako bychom se opravdu ocitli ve westernové Americe.

Když si herci hned na začátku zapálí marlborku, rychle pochopíme pravý smysl názvu inscenace. Kouří se v průběhu celé hry, takže kdo je citlivější na cigaretový odér a vulgarismy, nebude asi toto představení jeho šálkem kávy. Sprostá slova jsou možná typická pro drsný Texas, nejsem si však jistá, jaký úspěch budou mít u českého diváka. Jejich omezení by určitě nebylo na škodu.

Inscenace se vymyká tradicím divadla Tramtárie i co se týče její délky. S jednou patnácti minutovou přestávkou trvá celá hra dvě a půl hodiny. Otázkou zůstává, jestli byla takto vyčerpávající doba opravdu nutná. Některé scény by šlo lehce vypustit nebo zkrátit, sice nás pobavily, ale pro děj nebyly nijak podstatné. Více akčnosti by v určitých pasážích opravdu neškodilo.

Ačkoli humor divadelnímu souboru opět nechybí, náboženská otázka, kterou tu kazatel Chris Jester otvírá, nám jen těžko může připadat k smíchu. Velice svérázné zničení Boha na konci nám pak ještě dlouho bude ležet v hlavě. Marlboro Men Evangelium tak útočí na nejlepší kousky repertoáru divadla Tramtárie, ovšem jak se s jeho netradičností dokážete poprat, bude záležet jen na vás.